Krajka bez předlohy
Pažská krajka je krajka šitá jehlou. Vzniká na pevném podkladu, začíná uprostřed a rozrůstá se v kruzích ven jako pavučina. Tradičně neexistovaly žádné kresby ani předlohy: vzory se předávaly z matky na dceru pozorováním a cvikem. Výsledek je velmi jemný, téměř průhledný a přitom mimořádně pevný.
Dlouhá tradice
Řemeslo je úzce spojeno s benediktinským klášterem sv. Markéty ve městě Pag, kde je výroba krajek doložena už v 16. století. Pažská krajka byla veřejně představena na výstavě v roce 1880 a v letech 1906 až 1943 putovala na výstavy do Londýna, New Yorku, Vídně, Milána, Prahy a Budapešti. Na světové výstavě v Paříži roku 1937 získala zlatou medaili.
Roku 1906 založil pažský starosta Frane Budak krajkářskou školu; první učitelka Nina Rakamarić se vyučila ve Vídni. Budak také shromáždil asi padesát původních vzorů, podle kterých krajkářky pracují dodnes. Tradici dnes udržuje sdružení krajkářek "Frane Budak" a výuka krajkářství v místní škole.
Světové dědictví
Krajkářství v Chorvatsku, včetně pažské krajky, je zapsáno na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Kousek pažské krajky patří k nejautentičtějším suvenýrům z Chorvatska a mnozí si ho zarámují jako obraz.
Kde ji vidět
V létě sedí krajkářky před svými domy ve starém městě a prodávají své práce přímo. Historické kusy uvidíte i v městské sbírce krajek. Malý kousek krajky je krásným detailem na slavnostním oblečení.